Rodinný dům – co to je, a co už není?

Co je rodinný dům?

Co si představíte, když se řekne rodinný dům? Samostatně stojící obytnou stavbu pro jednu či více generací rodin? Nejste daleko od pravdy. Možná jste nad tím nikdy nepřemýšleli, možná vám to naopak přijde samozřejmé, ale i rodinný dům jako takový je vymezen přesnou normou. Dle ČNS 73 401 je rodinný dům taková stavba, v níž je alespoň polovina obytné plochy a místností určena k bydlení, má nanejvýš jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží a podkroví. Také nesmí obsahovat více než tři samostatné byty.

Rodinný dům vymezují tato kritéria:

• Počet bytových jednotek

• Počet pater

• Procenta obytné plochy

Z toho vyplývá, že pokud ve svém domě zvýšíte počet bytových jednotek či přistavíte patro, dostanete se do kategorie domů bytových a naopak.

Typy rodinných domů:

Definicí ale problematika rodinných domů nekončí. Můžeme je totiž rozdělit do kategorií podle následujících kritérií: 

Dle urbanistického skladby na samostatně stojící, řadové, terasové, atriové, dvojdomy, čtyřdomy. Do toho hlediska se propisuje například velikost pozemku, velikost infrastruktury, blízkost sousedů atd.

Dle polohy v urbanistické struktuře jde o domy venkovské, městské a příměstské. Ty se liší zejména rozlohou, dispozicemi i architekturou. Jednoduše proto, že lidé na vesnicích mívali a mají na bydlení odlišné nároky i požadavky.

Dle způsobu využití rozlišujeme rezidenční a polyfunkční rodinné domy. Jak již název napovídá, rezidenční domy slouží pouze k bydlení, polyfunkční naopak mají více účelů. Najdete v nich například ordinace, kanceláře, stáje apod.

Vlastnictví rodinného domu

Obvykle se předpokládá, že nemovitost vlastní jeden majitel. A to i v případě, že v ní existují tři byty. Není proto možné jej v katastru nemovitostí rozdělit na samostatné bytové jednotky a pokud by mělo dům vlastnit více majitelů, děje se tak vždy formou spoluvlastnictví.